Marathón (Dimos Marathon)
Marathón (řecky Μαραθών, novořecky Μαραθώνας Marathónas) je město v Řecku. Nachází se na východním pobřeží poloostrova Attika a žije v něm asi 33 423 obyvatel. Marathón znamená v překladu fenyklové pole. Obec je známá slavným vítězstvím Athéňanů nad Peršany v roce 490 př. n. l. a maratónským během v délce 42 km a 195 m. Z města pocházel též sofista Héródés Attikos.
Historie Marathónu sice nezačíná řecko-perskými válkami, ale je to období, kdy se Marathón proslavil (více viz bitva u Marathónu). Pomoc Athéňanů maloasijským Řekům při povstání proti perské nadvládě vedla k odvetě. V roce 490 př. n. l. poslala mocná Perská říše svou armádu proti Athéňanům a vylodila se v blízké zátoce u Marathónu. V čele Peršanů stáli Dátis a Artafernés, převaha jejich armády byla obrovská (20 000 až 30 000 vojáků). Velitelem Athéňanů byl Kallimachos a Miltiadés, jejich armáda čítala přibližně 9 000 athénských a asi 1 000 platajských vojáků. Byl vyslán posel o pomoc i do Sparty, ale ti dorazili až po bitvě. Přesto zvítězili Athéňané, kteří ztratili pouhých 192 mužů. Útočníci ztratili 6 400 mužů. Bylo to jedno z nejslavnějších vítězství řeckých vojsk. Porážkou Peršanů Athéňané založili své mocenské postavení a uchránili řeckou kulturu před náporem východní despocie.
Historie Marathónu sice nezačíná řecko-perskými válkami, ale je to období, kdy se Marathón proslavil (více viz bitva u Marathónu). Pomoc Athéňanů maloasijským Řekům při povstání proti perské nadvládě vedla k odvetě. V roce 490 př. n. l. poslala mocná Perská říše svou armádu proti Athéňanům a vylodila se v blízké zátoce u Marathónu. V čele Peršanů stáli Dátis a Artafernés, převaha jejich armády byla obrovská (20 000 až 30 000 vojáků). Velitelem Athéňanů byl Kallimachos a Miltiadés, jejich armáda čítala přibližně 9 000 athénských a asi 1 000 platajských vojáků. Byl vyslán posel o pomoc i do Sparty, ale ti dorazili až po bitvě. Přesto zvítězili Athéňané, kteří ztratili pouhých 192 mužů. Útočníci ztratili 6 400 mužů. Bylo to jedno z nejslavnějších vítězství řeckých vojsk. Porážkou Peršanů Athéňané založili své mocenské postavení a uchránili řeckou kulturu před náporem východní despocie.
Mapa - Marathón (Dimos Marathon)
Mapa
Státní území - Řecko
Řecká vlajka |
Řecko je kolébkou západní civilizace, zrodila se zde demokracie, filozofie, mnohé základní literární žánry, historiografie, hlavní vědecké a matematické principy či olympijské hry. S antickým starověkým Řeckem nicméně Řecko moderní nemá bezprostřední vazbu, složité dějiny ji přetnuly, i etnicky prošlo území Řecka od starověku značným vývojem. Spojnicí je především jazyk, byť i ten se v čase velmi proměnil. Podobně volné je napojení na další velkou kapitolu řeckých dějin, na pozdně antickou a středověkou Byzantskou říši. Jejím dědicem je nicméně Řecká pravoslavná církev, která sehrála velkou historickou úlohu při přenášení antické tradice (jakkoli pokřesťanštěné) do celé východní Evropy. Za počátek moderního Řecka je považována řecká osvobozenecká válka, jež probíhala v letech 1821–1830, a po níž Řekové setřásli osmanskou nadvládu.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
EUR | Euro (Euro) | € | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
EN | Angličtina (English language) |
FR | Francouzština (French language) |
EL | Řečtina (Greek language) |